To, co pod stromek nezabalíte

21.12.2021

Vánoce jsou proto, abychom si uvědomili, co má v životě smysl. Nejsou o horách jídla ani dárků. Nejsou o nejnazdobenějším stromku, ani oknech s miliónem blikajících světýlek. Ani o stole, který se prohýbá pod štědrovečerním menu tak, že se na něj nevejdou ruce, sepjaté k modlitbě.

Ale tohle všichni víme. Jen na to stále zapomínáme. A když jsem včera jela koupit pár housek a viděla všude kolem sebe uštvané a vzteklé tváře, vozíky, přetékající zbytečnostmi, bylo mi z nás smutno.

Doma jsem objevila tuhle fotografii. Je na ní žena, která právě vyzvedla v útulku psa a veze ho domů. Domů. Konec samoty. Konec smutku a přemítání o tom, co jsem udělal špatně. Konec plíživého chladu, který dostává na lopatky duši i srdce. Konec nejhorší diagnózy všech diagnóz pro každou živou bytost: Nikoho nemít.

Tenhle snímek je vánoční úplně nejvíc. Má v sobě všechno, co potřebujeme o Vánocích vědět. Všechno, co je pro Vánoce podstatné. Všechno, za co nemusíme utrácet a přesto obdarujeme sebe i naše blízké přímo královsky. Všechno, co by se o Vánocích měly učit naše děti. Nic víc o nich cítit nepotřebují. 

(Na snímku, nalezeném na facebooku, je Patricia Combe z Francie, která si veze domů psa z útulku.)