Jak slaví Velikonoce v jiných zemích?

03.04.2021

ŘECKO

V Řecku začíná příprava na Velikonoce tři týdny před tzv. Čistým pondělím, kdy hospodyňky celý den myjí nádobí a děti pouštějí draky. O víkendu se konají zabíjačky, aby si lidé užili maso, než se ho budou muset na 40 dní úplně vzdát.

Velikonoční týden začíná v sobotu před Květnou nedělí, což je jediný den, kdy mohou Řekové v období půstu jíst ryby a trvá až do Bílé soboty. Drží se symbolický smutek za poslední týden Kristova života na Zemi.

Nejdůležitějším dnem řeckých křesťanů je Rudý čtvrtek (na rozdíl od našeho Zeleného čtvrtku), kdy Řekové malují vajíčka červenou barvou. Lidé je nosí do kostela k požehnání a pak umisťují doma k posvátné sošce. Později je vkládají do mazance, který se kvůli tomu peče s dírou uprostřed.

Na Velký pátek drží Řekové přísný půst. V kostelích se celý den až do noci konají mše a chystá se Kristův hrob, kam bude po svém snětí uložen. Na Bílou sobotu zdobí lidé kostely zelenými rostlinami a zelenými dekoracemi na znamení příchodu nového života. Mladé dívky vijí květinové věnce a vyrábějí girlandy. Před domy se připravuje velikonoční beránek a všichni dělají hluk, aby vyhnali zlé duchy. O půlnoci se všude zhasne a lidé přinášejí z kostela domů požehnané světlo.

Na velikonočním svátečním stole mají Řekové pečeni z berana, ovce, kozy nebo kohouta. Maso napichují na tyč a opékají na otevřeném ohni, většinou před kostelem nebo před domem. Setkává se celá rodina, příbuzní a přátelé.

V pondělí vaří polévku majiritsu ze zelí, česneku, cibule, kopru, citrónu a rýže, pečou mazanec s dírou pro červené vejce a máslové sušenky. Typickým velikonočním zvykem Řeků je oťukávání červených vajíček v sobotu v kostele s přáním "Christos anesti!" ("Kristus vstal z mrtvých!").

Nejbizarnějším zvykem v Řecku je "Ruketopolemos" neboli raketová válka na ostrově Chios. Jde o světlice, které jsou proti sobě vypouštěné ze dvou protilehlých kostelů.

POLSKO

V Polsku je oslava Velikonoc spojená s pestrobarevnými akcemi. Patří mezi ně velikonoční trhy plné květin nebo průvody na Palmovou, neboli Květnou neděli. Palmová něděle proto, že křesťané si v tento den připomínají příjezd Ježíše do Jeruzaléma, kdy ho lidé vítali palmovými větvemi. Věřící v Polsku vyrábějí své palmy z krepového papíru.

Na polském velikonočním stole najdeme klobásky, šunku a pečené maso. Naprostá většina věřících v Polsku nechává sváteční jídla posvětit. Velikonoční tabule bývá z celého roku nejbohatší a Poláci k ní usedají na Boží hod velikonoční až po slavnostní mši k oslavě zmrtvýchvstání Krista. 

Posvětit jídlo nechávají Poláci už na Bílou sobotu. Do kostela přinášejí v košících jen kousky toho, co budou na Boží hod jíst. V košíku zdobeném zelenými větvičkami, do kterého se dávají potraviny k posvěcení, nechybí ozdobené velikonoční vajíčko. Lidé si vejce v kostele vyměňují. Oblíbená jsou vejce čokoládová s překvapením.

Ze sladkých dobrot se pečou bábovky z kynutého těsta. Bábovka prý správně nenakyne, když se lidé doma hádají, nebo když do místnosti vstoupí muž. Další tradiční velikonoční pochoutkou je mazurek, plochý moučník s různými náplněmi a bohatě zdobenou svrchní vrstvou. 

V severovýchodní části Polska pečou na roštu nad otevřeným zdrojem tepla senkacz, který tvarem připomíná kmen stromu. Při jeho výrobě se spotřebuje ohromné množství vajec. Na stole nechybí ani beránek, ovšem na rozdíl od našeho, je ten polský z kynutého těsta.

FRANCIE

Francouzsky se Velikonoce nazývají Pâques a je to čas, kdy se schází celá rodina, přátelé a blízcí. Pečou se dobroty a všude voní čokoláda, která je ve Francii pro tyto svátky typická. Ve velikonočním menu je tradičně zastoupené jehněčí maso a vaječná omeleta s bylinkami a houbami. Vše se zapíjí dobrým francouzským vínem.

Na Škaredou středu pálí Francouzi loutku, které říkají "Jeho Veličenstvo". Jde o určitou obdobu naší čarodějnice. Kromě toho se v několika částech Francie udržuje zvyk válení syrových vajec z kopce dolů. To vejce, které zůstane celé, symbolizuje kámen, který byl odvalený u vchodu do hrobky Krista. Na Zelený čtvrtek také odlétají všechny zvony do Říma, aby s sebou odnesly všechno špatné a vrátily se s požehnáním svatého otce.

Na velikonoční neděli hledají děti vajíčka poschovávaná v zahradách. V pondělí se k hledání připojuje i omladina. Ve Francii nepotkáte koledníky s pomlázkami, zato se setkáte na každém kroku s vynikajícími francouzskými čokoládovými výrobky. Schovávají se nejenom čokoládová vejce a zajíci, ale také zvonečky, kuřátka, slepice, pastýři, ovečky, dokonce i věžní zvony.

Mezi velikonočními symboly ve Francii má své zastoupení kupodivu i ryba. Ta se ale podobně jako náš Apríl pojí se žertíky, kdy Francouzi, jeden druhému, lepí nepozorovaně na oděv papírovou rybu.

ANGLIE

Stejně jako Francouzi si i Britové potrpí na kvalitní čokoládu. Na Velikonoce (Easter) je to především o čokoládových zajících a vejcích.

Ještě před Velikonocemi slaví Britové Palačinkový den, tzv. Pancake day, který je posledním dnem masopustu před Popeleční středou. V rodinách se pečou palačinky, které Britové ochucují javorovým sirupem, cukrem, rozmíchaným v citrónové šťávě nebo nutellou.

Nejznámějším britským velikonočním zvykem je Hon za velikonočními vajíčky (Easter egg hunt). V neděli ráno hledají děti v domě i na zahradě čokoládová vejce, která jim tam schoval velikonoční zajíc. Věřící rodiny navštěvují v tento den kostel a oslavují zmrtvýchvstání Ježíše.

Ke slavnostnímu obědu se podává jehněčí pečeně s pečenými brambory, jarními bylinkami a zeleninou. Pro Velikonoční pondělí Britové zvláštní tradice nemají. V některých částech země se ale v tento den pouštějí draci.

Oblíbenou velikonoční pochoutkou Britů jsou sladké kynuté bochánky s křížem (hot cross buns), které se jedí ještě teplé na Velký pátek. Připomínají český mazanec, ale obsahují více koření, které má připomenout balzamovací byliny použité před uložením Ježíše do hrobu. V mazanci jsou také rozinky a kandované citrusy, ale i jiné ovoce. Například sušené meruňky, brusinky a chybět nesmí čokoláda. Recept na Hot cross buns, pokud byste je chtěli zkusit, najdete na konci článku.

DÁNSKO

Dánové Velikonoce (Påske) neslaví primárně jako křesťanský svátek, ale jsou to pro ně především svátky jara a dovolených. Děti mají volno celý týden a Dánové si obvykle berou v práci na týden dovolenou.

Typickou barvou dánských Velikonoc je žlutá barva narcisů, kterou doplňuje svěží zelená nových lístků. Symbolem jsou potom vejce různých barev a velikostí a stejně jako u nás také žlutá kuřátka, slepičky a velikonoční zajíci.

Dánové si potrpí na bohatou výzdobu svých domovů a na tradiční velikonoční pivo, které je silnější než běžné pivo. Velmi pěknou tradicí je posílání velikonočních přání, na která se místo podpisu napíše jen tolik teček, kolik písmen je ve jméně odesílatele. Adresát hádá, od koho přání je. Když uhodne, dostane za odměnu čokoládové vejce. V opačném případě musí darovat vajíčko odesílateli. K přáním Dánové občas připojují sněženku, jako symbol jara.

Na velikonočním menu v Dánsku najdeme převážně ryby. Marinované sledě, uzeného lososa, ale také jehněčí, uzeniny, sýry, černý chléb a samozřejmě vařená vejce.

ITÁLIE

Italské Velikonoce (Pasqua) jsou nejdůležitějším svátkem v této katolicky založené zemi. Začínají už týden před Velikonocemi, na Palmovou (Květnou) neděli. V Itálii nahrazují lidé palmové vetvě olivovými větvičkami, které si nechávají posvětit v kostele. Větvičky dekorují slavnostní tabuli.

Na Velký pátek se tradičně pořádají dlouhá procesí, která připomínají ukřižování a smrt Ježíše. Hlavní svátek připadá na velikonoční neděli. Po návštěvě kostela se u oběda sejde celá rodina a příbuzenstvo. V nabídce jsou těstoviny, jehněčí s opečenými brambory a mladým špenátem. Zlatým hřebem svátečního oběda je sladká bábovka La Colomba, kterou Italové pečou ve tvaru holubice, plní kandovaným ovocem a sypou mandlemi.

Po velkém nedělním hodování vyrážejí Italové na Velikonoční pondělí do přírody na první jarní piknik. S sebou berou velký piknikový koš plný dobrot. Velikonoční pikniky jsou v Itálii velmi oblíbené, ať už na pláži u moře, někde na louce nebo v parku.

Recept na britské hot cross buns

Suroviny:

500 g hladké mouky (s vysokým obsahem lepku) + na poprášení, 1⁄2 lžičky soli, 85 g třtinového cukru, 2 lžičky mleté skořice, 1 lžička mixed spice, špetka strouhaného muškátového oříšku, 50 g másla, pokrájeného + na vymazání, 7g sáček instantního droždí (dává se přímo do těsta, vyrábí např. Dr. Oetker), 140 g směsi sušeného ovoce, 150 ml mléka

Na kříže a na ozdobení

3 lžíce hladké mouky, 3 lžíce zlatého sirupu (pod označením golden syrup prodává Tesco či Marks & Spencer) nebo medu.

Příprava:

1 Ve velké míse promíchejte mouku, sůl, cukr a koření. Přidejte máslo a prsty ho ve směsi rozdrobte. Vmíchejte instantní droždí a sušené ovoce (větší kusy pokrájejte na kostičky). Lehce ohřejte směs mléka a 150 ml vody. Přilijte do mísy a vypracujte měkké a soudržné těsto.

2 Vyklopte hmotu na pomoučněnou pracovní plochu a hněťte asi pět minut, až přestane být lepivá. Rozdělte na dvacet stejných kousků a vyválejte z nich koule. Vyšší plech vyložte papírem na pečení a lehce ho pomažte máslem. Rozložte na něj bochánky kousek od sebe. Opatrně zakryjte pomaštěnou potravinovou fólií nebo celé vložte do velkého plastového sáčku a nechte na teplém místě kynout dvě hodiny.

3 Troubu předehřejte na 190 °C. Na kříže promíchejte tři lžíce mouky a dvě lžíce studené vody tak, abyste získali hladkou pastu. Dejte ji do plastového sáčku a ustřihněte mu růžek. Na každý bochánek namalujte kříž. Pečte patnáct až osmnáct minut dozlatova.

4 Zvolna ohřejte sirup nebo med a po vytažení z trouby jím bochánky potřete. Podávejte teplé. 

Zdroje: Wikipedie, Rady na cestu.cz, Lidovky.cz, Apetitonline.cz

Nové články na mém blogu

Dlouho jsem se neozvala. Byli jsme s manželem (konečně) na dovolené. Už léta razíme zásadu, že se po dobu týdne, který spolu trávíme, nebudeme vzájemně okrádat o toho druhého.

Když chceme porozumět světu našich dětí, musíme je nejenom milovat, ale také v sobě občas probudit toho prcka, zašitého někde uvnitř. (I když jsme ho možná po posledním výletu za zrcadlo odepsali, aby nám lépe pasovala uniforma dospělosti.)

Zápisník Bullet Journal je naším soukromým světem, kde povolujeme uzdu fantazii a cítíme se v něm dobře. Je to úžasný prostor k terapii, která přispívá k uvědomění si sebe sama, vlastní podstaty, každodenních malých vítězství i proher, našeho úspěšného posunu vpřed i případné stagnace.

Metoda Bullet Journal je skvělou cestou k sobě samým, k posílení vlastního já, k transformaci chaosu v řád a také určitou zárukou, že kvůli haldě úkolů nezapomeneme na něco podstatného. Protože zapomenout na něco podstatného, může být docela velký průšvih.

Paní na nádraží v Dubí spráskla ruce, když jsem jí řekla, že jsme na výletě. Tomulka sice koukal skrz clonu deště zpočátku trochu vyjeveně, ale ani jednou si nepostěžoval.