Pomlázky a trochu barbarské lásky
Vypipláte je z plenek.
Z nočních děsů.
Z pocitů o absolutní samotě a prázdnotě.
Jste zaflákaná od barev, jak strašně moc chcete, aby svět kolem nich nebyl jen černobílý.
Rovnáte jim polámaný křídla pořád dokola.
Omlouváte jejich chyby a hledáte je v sobě.
Boleli byste za ně.
Dýchali.
Dali svůj život...
A oni si přijdou a seřežou vás pomlázkou hlava nehlava. :-)

Nejnovější články na blogu
Přečtěte si jako první, co je nového
Hrabošení
Eva Hrubá, Nymburk, divadlo jednoho herce
Instinkty
Učím první rok. Můj chlap byl můj první chlap. A všechno je jinak.
Po Kanapi se stýskalo
Denní centrum Kanape v Teplicích je už znovu otevřené...
Rozsvícená zahrada Marie Šechtlové
Stejně, jako se vizuálně rozsvítí zahrada, když v ní vysadíte rostliny různých druhů, barev a výšek, podobným způsobem rozzářila Galerii Zahradního domu expozice děl Marie Šechtlové.
S lupínkama je mi nejlíp
Nehodnotí, nepřehrávají, nepoužívají masky a jsou nádherně bezprostřední.