REFLEXE: Vesmír je všude, vole

16.12.2019

Ještě do pátku 20. prosince a pak budete mít utrum. V pátek večer sbalí teplická výtvarnice Lída Moravcová své obrazy a vy přijdete o šanci si je prohlédnout. Taky vám ale frnkne skvělá možnost získat suprový vánoční dárek.

Díla Moravcové najdete v kavárně Pohoda na rohu Kollárovy a Masarykovy ulice. Řada věcí je už prodaných, tak byste neměli dlouho přešlapovat nebo si házet korunou. Výstava se jmenuje Vesmír je všude, vole. Jde o citát, kterým se snaží zapsat do historie na zdech budov Teplicka a Ústecka neznámý filozof. Ono, co se vesmíru týče, práce Lídy Moravcové jsou takové pozdravy z vesmírných cest.

Při hledání způsobu vyjádření podlehla autorka akrylovým barvám a abstraktnímu expresionismu. Velmi dobře si s nimi rozumí. Rozmáchlá do neokoralé fantazie přináší zvědavcům možnost nahlédnout do krajin bez definic, bez hranic a bez podmiňující malosti. Přináší vzkazy ze světů, kde chybí začátek, kde nedohledáte konec a kde všechno nabývá mimoúrovňových existenčních rozměrů.

Práce Moravcové vás do sebe vsáknou a dopřejí vám přesně ten pocit, pro který jste si k obrazu přišli. S určitým rizikem. Vysílaná energie jednotlivých děl totiž hodně závisí i na vaší momentální náladě. S tím je dobré dopředu počítat a na výstavu dorazit spíš happy než rozervaný na kusy.

Zmíním také prostor kavárny Pohoda. (Poslední dva snímky.) Dizajnově se totiž hodně povedl a ucpal díru po podobně odlehčeném prostředí, kde se cítíte dobře už po příchodu. Prostor kde vás nesejme únava a otrávenost z kaváren, které jsou sice pěkné, ale tak nějak přes kopírák. Tahle má osobitost, která hodně sluší géniu loci Teplic. Jasně, jde o pocit a ty bývají neobjektivní. Co vám ale brání se přesvědčit na vlastní oči i duši.

Mohlo by vás zajímat...

Dlouho jsem se neozvala. Byli jsme s manželem (konečně) na dovolené. Už léta razíme zásadu, že se po dobu týdne, který spolu trávíme, nebudeme vzájemně okrádat o toho druhého.

Když chceme porozumět světu našich dětí, musíme je nejenom milovat, ale také v sobě občas probudit toho prcka, zašitého někde uvnitř. (I když jsme ho možná po posledním výletu za zrcadlo odepsali, aby nám lépe pasovala uniforma dospělosti.)

Zápisník Bullet Journal je naším soukromým světem, kde povolujeme uzdu fantazii a cítíme se v něm dobře. Je to úžasný prostor k terapii, která přispívá k uvědomění si sebe sama, vlastní podstaty, každodenních malých vítězství i proher, našeho úspěšného posunu vpřed i případné stagnace.

Metoda Bullet Journal je skvělou cestou k sobě samým, k posílení vlastního já, k transformaci chaosu v řád a také určitou zárukou, že kvůli haldě úkolů nezapomeneme na něco podstatného. Protože zapomenout na něco podstatného, může být docela velký průšvih.

Paní na nádraží v Dubí spráskla ruce, když jsem jí řekla, že jsme na výletě. Tomulka sice koukal skrz clonu deště zpočátku trochu vyjeveně, ale ani jednou si nepostěžoval.