Středobod vesmíru

24.01.2021

Jeden z mých středobodů vesmíru s pusou od horké čokolády.

Pro zvýšení sexappealu si permanentní fixou dozdobil obličej.

Vizitku mi zanechal i na dubovém stole.

Aby hned tak nevyvětral ze vzpomínek.

Stejně jako jeho smích, když jsem vylila hrnek s čerstvým kakaem nebo námitky, že už je "velikej".

A mimo jiný jsem se dozvěděla, že:

  • Namalovaný motýl nelítá, protože je papírový.
  • Černá barva je nejlepší, protože pod ní není nic vidět.
  • V domech nemusí být nutně dveře, když už tam jsou okna. (Co by ty lidi  ještě chtěli.) 
  • Tráva je zelená i v zimě.
  • To, co na první pohled vypadá jako housenka vzácného motýla, mohou být klíďo píďo jezdící schody.
  • Pánové můžou chodit i bez hlavy, když se jim nevejde na čtvrtku. Nevadí jim to.
  • A budu muset koupit igelitový ubrus.

Howgh.

Mohlo by vás zajímat...

Cejch na rodičovským svědomí. Kdo může odpřisáhnout, že u prvního dítěte nedělal chyby? Houbeles. Nasekali jsme jich spoustu, abychom u těch dalších už mohli dělat ramena. Byla jsem také první dítě svých rodičů, tak vím své. Vím, jaké břímě nám prvorozeným rodiče do vínku naloží a jak se pod ním často ohýbáme ještě ve stáří.

Všimla jsem si, že frčí selfíčka s domácími mazlíčky. Tak jsme s Hugem taky jedno spáchali. V teplické Zámecké zahradě. Přestože jsem tou dobou měla být někde docela jinde a pracovat.

Často se zamiluju. Tak, z ničeho nic. Nepotřebuju dlouhý kecy ani romantický večeře. K rozpumpování herzny mi stačí málo. Například suchý strom, co trčí proti blankytnému nebi. Těsná ulička, kde chrní historie, neposkvrněná ambiciózním architektem. Stará vrata, do kterých truhlář vepsal báseň o lidském umu. Svítání a stmívání. Chaloupky rozkutálené...

A bez ohledu na to, jaký bude tenhle školní rok, jsme na něho moc pyšní. Svůj první den obstál s chlapským šarmem. Když vešel do třídy, rozhlédl se a okamžitě zamířil do první lavice v prostřední řadě. (Vzpomněla jsem si na sebe, jak jsem se snažila pokaždé tvrdě probojovat co nejdál od tabule. ) Dokonce se předvedl jako džentlmen...

Nic, co plácá křidélky, před ním není v bezpečí. Nic, co se jen trochu pohne, neunikne jeho výpadům. Nic, co jen trochu připomíná žrádlo, nemine jeho papuli.