Když je miluješ, není co řešit...

19.05.2020

Ruce vytahaný k zemi, břišní svaly v permanentní křeči, ušní bubínky to po půl hodině zabalily a vzaly si dovolenou. Cuká mi obočí nad pravým okem a před chvílí jsem kytce u dveří v obýváku řekla: Prosím, až po vás.
Miluju ty hady, ale s hlubokou pokorou a údivem se skláním před jejich matkou.
Cérko nezdárná, máš můj obdiv...