Utužení dobré nálady před silvestrovkou nocí

31.12.2021

Silvestrovské odpoledne a Opárno.

Nekecám, 17 stupňů plus a slunce svítilo zatraceně nízko. Kochat jsme se tak mohli jen zády k němu. Ještě nikdy jsem v tomhle údolí neviděla tolik lidí. Hlava na hlavě. Batoh na batohu, pes na psu, dítě na tátovi, dokonce i táta na mámě. 

Instinktivně jsem se rozhlídla, kde jsou stánky se suvenýry, portrétisti, muzikanti, prodavači času, kasa na vstupenky, chlap s páskou, který dohlíží na rozestupy... Nic. Naštěstí. Gott sei dank. 

Davy kolem introvert ve mně ustál. To ta příroda. Byla fajná. Všechno to bylo fajné. Až na Huga.  Cestou domů prudil a požadoval odpovědi. 

- Proč byli ti divní psí v ohradách? 

- Proč měli rohy? 

- Proč je máma nenaučila pořádně štěkat? 

- A co to je za debilní rasu, když žere seno? 

Naštěstí včas usnul a byl od něj klid. Dojeli jsme nabití, dobití a v pohodě.