Zbrklounem na medaili

15.12.2018

Jsem zbrkloun.
Z mých průserů už by byla samostatná Guinnessova kniha rekordů.

Jsem tak zbrklá, že dokonce rychleji myslím, než mluvím.
Pokud to neznáte, běžte slavit. Neuvěřitelný opruz.
Než dořeknu první větu už mám v hlavě další a logicky tak vypouštím slátaniny, které by protáhly oči i japonským genetickým inženýrům.

Ano, jsem divná.
A nezvyknu si na to.

Dnes jsem málem způsobila hromadnou kolizi na Masarykově třídě v Teplicích. Chtěla jsem vyskočit z jedoucího vozu a strčit tu svoji zbrklou palici pod jiný rozjetý vůz. Takový mě drapl vztek.

Byla jsem něco fotit pro redakci. V mrazu, nevlídnu, hnusnu. Prsty mi přimrzaly k foťáčku a já přimrzala k dlažbě. Když jsem měla hotovo, hupsla jsem do vyhřátého auta, aby mě medvěd odvezl domů.

Jenomže moje zbrklost si protřela oči, zívla a zaúpěla: Šmarjá, já jí dneska ještě nic nevyvedla! A vnukla mi nápad, pustit se do třídění fotek. Honem, honem, jsem zmrzlými prsty vyťukala galerii a jemně se dotkla ukazováčkem první fotky.

Nevím, co všechno stačil můj nervózní prst v té setině vteřiny zasáhnout.
Najednou se ale na obrazovce objevila modrá čára a nad ní informace, jako když na nádraží oznámí, že vlak do Prahy má o 48 hodin zpoždění:

"Bude smazáno celkem 931 snímků....."

??????
??????
A už to jelo...

Bušila jsem prstem do tý modrý čáry, abych jí zlomila, abych to zastavila. Medvěd se neodvážil pípnout, protože jsem vydávala zvuky, jako když dodělává sto let starý netopýr, který před tím vychlastal dvě flašky rumu. Když mi došlo, že je všechno nenávratně pryč, s vypoulenýma očima a pěnou u huby jsem otevřela dveře auta. Medvěd mě ale včas zachytil, abych mu nepoškrábala lak.

931 snímků v hluboký černý díře.
(Nebudu psát v prdeli, protože tam tak jako tak skončí.) 931 fotografií fuč...
Můj život. Moje nálady.
A moje snímky pro článek...

Pak přijdu domů a z fejsu se na mě tlemí ženská, oblečená v barevných šátcích, protože si neumí ušít nic pořádného. Je celá osypaná štěstím jako neštovicemi a křičí na mě z tý obrazovky:
Každá z nás si zaslouží lásku!
Mějte rády samy sebe!
Každá jste krásná a jedinečná!
Naučte se samy sebe milovat...!!!!!!!!

Je vidět, že mě ještě nepotkala.
Je vidět, že ta chuděra toho o životě ví dost málo.
A tak mě to trochu uklidnilo.
Protože co vás uklidní víc, než vědomí, že jsou někteří lidi na tom mnohem hůř než vy.