Ze sbírky Jalový noci

20.08.2019

Spřádáme plány 
na ranní kokrhání,
že upadne naznak,
zláme si vaz
a žádný ráno 
už nikdy nepřijde.

Zůstane v nás
jen vytí vlků,
co prostupuje tmou
do slepých nocí
a do snů o kořisti.

Otevírám okna dokořán, 
abych je slyšela
a trochu lžu,
když říkám, 
že není důvod se bát,
protože oni jediní
nás nechají na pokoji.

A ty šeptáš
pohaslý ránem
a zraněný únavou:
Oni jediní
tě odtud odvedou.