Žijte na plný koule

29.07.2018

Když chcete začít něco psát, není to o tom, že si vyhrnete rukávy a pustíte se do díla.
Psaní není stavba garáže nebo RD 3 + 1.
Ani nejdražší propiska, blok v pravé kůži nebo notebook s ohryzaným jablkem vám nezajistí, že to, co napíšete, neskončí ve tříděném odpadu, nebo v neúprosném lisu klávesy Delete.

Můžete být bohémové až na půdu, klidně až na střechu. Ale prvně si musíte udělat v myšlenkách pořádek.
Musíte mít o sobě perfektní přehled.
Být kámoši sami se sebou.
Na život a na smrt.
Poznat se.

Do posledního beďara pod levou lopatkou.
K posledním dveřím tam uvnitř, kolem kterých jste ještě nikdy neprošli.
(Natož abyste je otevřeli.)
Do poslední kapiláry, která zásobuje vaše srdce...

A netvrďte, že se znáte.

Většina z těch, co píšou, nemá ani ponětí o životě.
Zejména o tom svém...
Jen opisují z romantických filmů a hororů pro děti.
Přitom neumí ani odhadnout, kam až dokáží vykrvácet smutkem.
Neznají pocit volného pádu ke dnu svých děsů.
Nikdy se nezřídili radostí tak, že skončili v totálním deliriu.
A nikdy nespočítali, pod kolika vrstvami sebe sama se jim uhnízdil ten věčný strach.

Tak si nic nenalhávejte a začněte žít na plný koule.
Bezohledně a hladově.
Jedině pak máte šanci, že se naučíte skvěle psát.