Puzzle z dovolené - Žirovnice

05.07.2020

Městečko s cca 3 tisícovkami obyvatel má obrovské štěstí, že jím protéká stejnojmenná řeka. Pokládám to za štěstí, protože řeka vám rozšíří možnosti. Sportovcům třeba o pádlování, romantikům o šourání bosýma nohama po břehu a dobrodruzi si v ní najdou taky inspiraci.

Žirovnice je městečko hodně doširoka rozkročené a jednotlivé domky vypadají shora jako rozsypané knoflíky, se kterými se nikdo nechtěl sbírat. Atmosféra by se tu dala prodávat jako doplněk stravy, který podporuje klid v duši a dobrou náladu. A do širokých uliček, plných slunce a pohody, byste klidně mohli zasadit některý z románů Oty Pavla, Párala nebo Vančury.

Nad řekou i městem se tyčí hradozámek nebo zámkohrad. Zkrátka hrad, který byl později přestavěný na zámek. A když se místních zeptáte, kudy na hrad, zacuká jim v koutku a zeptají se: Myslíte na zámek, že jo! A vy chvíli přemýšlíte, jestli jste dotyčného naštvali, nebo se jen zuby nehty drží, aby se nezačal smát.

Ticho sem určitě jezdí v neděli odpočívat, nejspíš ví proč. Procházka kolem řeky je báječný relax a myslím, že tu vyhlásili soutěž o nejlepší přestavbu zahradní chatky na rodinný domek. Snad na každé zahrádce vidíte naskladněný stavební materiál. V nedokončených budoucích 3+1 tušíte přílivy pohody - to díky těm nádherným výhledům na řeku. Nikde tu nejsou bazény 5x6 metrů (vždyť mají pod zahradou řeku) a sympatické je i to, že nenarazíte na plot, který by vám bránil pokochat se atmosférou terasovité zahrádky.

V Žirovnici můžete navštívit starý pivovar s muzeem výroby perleťových knoflíků, s expozicí historických šicích strojů a samozřejmě tu najdete i expozici, která vás provede výrobou piva. A v žirovnickém rekonstruovaném špejcharu jsou vystavené historické zemědělské stroje.

Mimochodem, v roce 1941 se tady narodila skvělá herečka Iva Janžurová.

Dovolená na Vysočině uzdravuje duši :-)

Pro 13 osob, 4 pokoje

Pro 6 osob, 3 pokoje

Pro 6 osob, 2 pokoje

Mohlo by vás zajímat...

Vrátili jsme se z Modrodomu v Dubí. Z promítání dokumentu o historii sklářství v Krušných horách. (Kdo ho neviděl, jakoby tu nežil.) Dobře zpracované. Lidsky podané. Nechyběly emoce, příběh...

I příběh by tady šel docela lehce načrtnout. Třeba s příchutí chilli, vypěstovaných u mistra Hitchcocka. Jenomže nám, co víme, je z toho místa spíš smutno. Dnes jsem šla kolem a vůbec nic se tady za ta desetiletí nepohnulo směrem k naději.