FOTOREPORT: Když Teplice oživují...
Pracovně jsem se vecpala na reportáž z akce Žít Teplice. Jestli to měl být odebraný vzorek krve, pak se chirurg někde pěkně opil, nebo to neumí. Jinak celkem normální akce, na které se představují, ti co prezentaci už sakra potřebují, možná o fous víc než pověstnou sůl. Pak ti, co se předvádějí, protože se tak už narodili, nebo ti, co mají zrovna volno a neměli v plánu nic lepšího.
Nic proti ničemu, tak to v tepnách kultury v komercí poďobaném čase chrčí a teče. Já se jen vztekám, protože jsem nenašla nějaký spojovací element, pupeční šňůru, která by trčela Teplicím z břicha a všichni na ní byli docela normálka napojený a vnímali by to tak i návštěvníci.
Strávila jsem tam zhruba hodinu. Pak už toho můj doprovod měl plný zuby. Obešli jsme prodejce polštářků, zmrzlin, piva, flákot masa, ale i zeleninových závitků, šperků, nebo hraček. Potkala jsem komedianty, skauty, jogínky, tanečnice, muzikanty a každý si jel to svoje. Jakoby k sobě ani nepatřili. Pupeční šňůra sem, pupeční šňůra tam...
Tak zase za rok.
A rána jsou zde tichá.....
Mohlo by vás zajímat...
Hrabošení
Eva Hrubá, Nymburk, divadlo jednoho herce
Instinkty
Učím první rok. Můj chlap byl můj první chlap. A všechno je jinak.
Po Kanapi se stýskalo
Denní centrum Kanape v Teplicích je už znovu otevřené...
Stejně, jako se vizuálně rozsvítí zahrada, když v ní vysadíte rostliny různých druhů, barev a výšek, podobným způsobem rozzářila Galerii Zahradního domu expozice děl Marie Šechtlové.
S lupínkama je mi nejlíp
Nehodnotí, nepřehrávají, nepoužívají masky a jsou nádherně bezprostřední.