Znám svoje kytky

06.03.2021

Potřebuju při práci světlo.

Hodně světla. Zkrátka na světle ujíždím.
Tyhle dvě krasavice mi celý rok stály na okně nad pracovním stolem. Rostly, prospívaly až se nějak moc rozkošatěly. Musela jsem imrvere svítit. Za dlouhých večerů i za bílého dne. 

Tak jsem je dnes vykázala na skříň.

Nekompromisně.

A moc dobře jsem slyšela, jak vztekle prskaly.
Jsem zvědavá, kdy začnou ronit krokodýlí slzy, ostentativně hnědnout, klonit se k zemi, pouštět list po listu a uvadat.
To všechno přijde.
Znám svoje kytky.  

Nejnovější články na mém blogu

Dlouho jsem se neozvala. Byli jsme s manželem (konečně) na dovolené. Už léta razíme zásadu, že se po dobu týdne, který spolu trávíme, nebudeme vzájemně okrádat o toho druhého.

Když chceme porozumět světu našich dětí, musíme je nejenom milovat, ale také v sobě občas probudit toho prcka, zašitého někde uvnitř. (I když jsme ho možná po posledním výletu za zrcadlo odepsali, aby nám lépe pasovala uniforma dospělosti.)

Zápisník Bullet Journal je naším soukromým světem, kde povolujeme uzdu fantazii a cítíme se v něm dobře. Je to úžasný prostor k terapii, která přispívá k uvědomění si sebe sama, vlastní podstaty, každodenních malých vítězství i proher, našeho úspěšného posunu vpřed i případné stagnace.

Metoda Bullet Journal je skvělou cestou k sobě samým, k posílení vlastního já, k transformaci chaosu v řád a také určitou zárukou, že kvůli haldě úkolů nezapomeneme na něco podstatného. Protože zapomenout na něco podstatného, může být docela velký průšvih.

Paní na nádraží v Dubí spráskla ruce, když jsem jí řekla, že jsme na výletě. Tomulka sice koukal skrz clonu deště zpočátku trochu vyjeveně, ale ani jednou si nepostěžoval.